|
|
Vliv proteinové korony na toxicitu částic
Jemelíková, Vendula
Při vstupu cizorodých částic do organismu dochází ke kontaktu s fyziologickým prostředním a následné adsorpci přirozeně vyskytujících se biomolekul na povrch částic. Při adsorpci proteinů vzniká proteinová korona, která zásadně mění fyzikálně-chemické vlastnosti částic. Cílem této práce bylo zaměřit se na změnu vlastností a toxicity částic způsobenou vznikem proteinového obalu. Tvorba proteinových koron kolem rozdílných částic na bázi hydroxyapatitů (CaNPs), železa (FeNPs), platiny (PtNPs) a titanu (TiNPs) byla charakterizována a dokazována pomocí elektroforetických metod a následně byla sledována změna velikostí, zeta potenciálů a cytotoxicity v závislosti na jejím vzniku. Na základě dosažených poznatků je možné tvrdit, že ve všech případech byly částice s proteinovou koronou konkrétně na nádorové buňky prsu méně toxické než částice bez korony a že nejvíce cytotoxicky působily CaNPs. Obecně je možné říct, že vznik proteinových koron kolem testovaných částic ovlivňuje jejich vlastnosti a snižuje cytotoxicitu a oxidační stres.
|
|
|
Vliv povrchových modifikací lipidových nanočástic na jejich vlastnosti
Mašková, Vendula
Cílem diplomové práce bylo studovat vliv povrchových úprav lipozomálních nanočástic na jejich fyzikálně-chemické vlastnosti a zhodnocení jejich příjmu buňkami in vitro. Za tímto účelem byly pro srovnání připraveny dva typy lipozomálních nanočástic (LNPs), které se lišily rozdílnou citlivostí ke změnám pH, tedy pH senzitivní LNPs, které ve svém složení obsahují lipid CPA (cholesteryl-PEG350-aminoxylipid), na nějž se oximovou vazbou navázal PEG (propionaldehyd polyethylenglykolu), a pH nesenzitivní LNPs obsahující DSPE-PEG (1,2-distearoyl-sn-glycero-3-fosfoethanolamin-polyethylenglykolem). Do těchto nanočástic byla enkapsulována siRNA a byla studována stabilita při skladování, pH senzitivita, štěpení pH senzitivní vazby, formace proteinové korony a jejich pohlcování buňkami HepG2. S použitím hmotnostní spektrometrie MALDI-TOF byla při snižování pH ověřena pH senzitivita vazeb mezi PEGem a CPA, případně mezi PEGem a DSPE. Při studiu pH senzitivity byla také sledována velikost nanočástic, PDI a zeta potenciál. Dle výsledků se pH nesenzitivní LNPs skutečně jevily jako inertní vůči změně pH a pH senzitivní LNPs vykazovaly změny v parametrech při pH 6,0. Dále byla posuzována stabilita obou typů LNPs při dlouhodobém skladování za rozdílných teplotních podmínek na základě změny velikosti a PDI. Připravené LNPs se po celou dobu experimentu i při různých teplotách jevily jako velikostně uniformní a stabilní. Výjimkou byly LNPs s fluorescenčním značením, které v rámci sledovaných parametrů vykazovaly horší stabilitu. V neposlední řadě byl potvrzen vliv povrchových modifikací na snížení tvorby proteinových koron. Připravené LNPs taktéž efektivně vstupovaly do buněk a do 24 hodin došlo k uvolnění siRNA do cytoplazmy z pH senzitivních LNPs a pravděpodobné akumulaci siRNA v endozomech v případě pH nesenzitivních LNPs. Na základě výsledků práce lze usuzovat, že připravené pH senzitivní LNPs vykazují žádoucí chování v biologických systémech, a tudíž mají potenciál jako vhodný nosič pro dopravu siRNA v rámci biologických aplikací.
|
|
|
Studium buněčné toxicity vybraných nanočástic v tkáňových kulturách.
Filipová, Marcela ; Holada, Karel (vedoucí práce) ; Benson, Veronika (oponent) ; Hubálek Kalbáčová, Marie (oponent)
Bezpečnostní rizika, která vyplývají z cytotoxického působení nanočástic (NPs) v komplexním biologickém prostředí, zůstávají hlavním problémem, který limituje využití NPs v biomedicíně. V této studii byla vyšetřována cytotoxicita NPs odlišného složení, tvaru a velikosti, jmenovitě SiO2 NPs (SiNPs, 7-14 nm), superparamagnetických NPs oxidů železa (SPIONs, 8 nm) a karboxylovaných mnohovrstevných uhlíkových nanotub (CNTCOOHs, průměr: 60-100 nm, délka: 1-2 μm). Cytotoxicita byla vyhodnocena pomocí nově navržené screeningové eseje schopné současně stanovit aktivitu buněčných dehydrogenáz, aktivitu laktát dehydrogenázy (LDH) uvolněné z buněk do okolí a počet intaktních buněčných jader a apoptotických tělísek v kultuře lidských endotelových buněk izolovaných z pupečníkové žíly (HUVEC) rostoucích v jedné jamce 96-jamkové destičky. Zmíněné znaky byly následně využity k získání informace o životaschopnosti buněk a nekrotických a apoptotických aspektech buněčné smrti. Výsledky z této "tři v jednom" screeningové eseje buněčné smrti (CDS) ukázaly, že SiNPs a CNTCOOHs vyvolávaly výrazné cytotoxické působení projevující se poklesem životaschopnosti buněk a rozvojem tvorby apoptotických tělísek. Naproti tomu SPIONs navozovaly pouze mírnou cytotoxicitu. SiNPs navíc narušovaly buněčnou membránu vedoucí ke zvýšenému...
|
host ::
RSS.